Oscio.cz | Web o Scio testech | Logo

Úlohy - Testy studijních předpokladů

TSP English section otázka ID 1889

Decide which proverb fits the situation or problem stated below the most.
Jacob signed up for another project despite the fact that he can’t finish his own project in time.


TSP Kritické myšlení otázka ID 1888

V tabulce je uvedena sklizeň ovoce v ČR v tisících.

 20182019
Jablka151 52899 496
Hrušky7 2136 130
Broskve962546
Meruňky2 2552 872

Zdroj: Český úřad statistický, 2021, „Vzdělávání – celkový přehled“ (https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup­‑objekt­bkvt=T3ZvY27DqSBzdHJvbXk.&pvo=ZEM02M & z=T & f=TABULKA & katalog=all & c=v3~8__RP2018&&str=v442)

Na základě dat v tabulce vyberte pravdivé tvrzení:


TSP Kritické myšlení otázka ID 1887

V tabulce jsou uvedeny počty škol dle jejich úrovně v ČR.

 2016/20172017/2018
Předškolní vzdělávání5 2095 269
Základní vzdělávání4 1404 155
Střední vzdělávání1 3071 308
Vyšší odborné vzdělávání168166

Zdroj: Český úřad statistický, 2021, „Vzdělávání – celkový přehled“ (https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup­‑objekt & z=T & f=TABULKA & katalog=30848 & pvo=VZD01 & str=v62)

Na základě dat v tabulce vyberte pravdivé tvrzení:


TSP Kritické myšlení otázka ID 1881

Tokamak je typ magnetické nádoby. Nyní se nejvíce používá při výzkumu termojaderné fúze pro udržení vysokoteplotního plazmatu. Tokamaky mají prstencový tvar, kolem kterého je vinuta cívka, jejíž magnetické pole zabraňuje interakce plazmatu a stěny nádoby. Aby byla v tokamaku pro fúzi dostatečná teplota, tak se plazma musí neustále zahřívat pomocí dodatečného ohřevu. Existují tři základní metody ohřívání plazmatu v tokamaku. Hlavní typ ohřevu plazmatu je ohřev pomocí elektrického proudu. Ten plazma ohřívá na základě jeho odporu, který se ale s narůstající teplotou snižuje a účinnost metody tak postupně klesá. Kromě ohřevu proudem je tedy nutné ohřívat plazma buď mikrovlnným zářením nebo vstřikováním svazků urychlených neutrálních částic. Ve fúzních elektrárnách však nebudou tyto dodatečné ohřevy trvale potřeba, protože energie uvolněná fúzí bude plazma dostatečně zahřívat. Bude tak stačit počáteční impulz, který fúzi zažehne.

Za hlavní tokamaky, které jsou v současné době v provozu, lze považovat evropský JET, japonský JT-60 a francouzský tokamak Tore Supra. Právě na tokamaku JET bylo poprvé uvolněno termojadernou fúzí významnější množství energie. Tento tokamak dosáhl v roce 1991 Lawnsova kritéria Q = 0,65 (poměr energie, jenž je potřeba plazmatu dodat a energie uvolněné při termojaderné fúzi) a drží tak dosavadní rekord. Aby se ale dalo uvažovat o využití tokamaku jako elektrárny, tak je potřeba aby Q > 10. I to se pokusí právě budovaný mezinárodní tokamak ITER.

Zdroj: seminární práce o termojaderných reakcích a jejich využití

Které z následujících tvrzení vyplývá z uvedeného textu?


TSP Kritické myšlení otázka ID 1879

Tokamak je typ magnetické nádoby. Nyní se nejvíce používá při výzkumu termojaderné fúze pro udržení vysokoteplotního plazmatu. Tokamaky mají prstencový tvar, kolem kterého je vinuta cívka, jejíž magnetické pole zabraňuje interakce plazmatu a stěny nádoby. Aby byla v tokamaku pro fúzi dostatečná teplota, tak se plazma musí neustále zahřívat pomocí dodatečného ohřevu. Existují tři základní metody ohřívání plazmatu v tokamaku. Hlavní typ ohřevu plazmatu je ohřev pomocí elektrického proudu. Ten plazma ohřívá na základě jeho odporu, který se ale s narůstající teplotou snižuje a účinnost metody tak postupně klesá. Kromě ohřevu proudem je tedy nutné ohřívat plazma buď mikrovlnným zářením nebo vstřikováním svazků urychlených neutrálních částic. Ve fúzních elektrárnách však nebudou tyto dodatečné ohřevy trvale potřeba, protože energie uvolněná fúzí bude plazma dostatečně zahřívat. Bude tak stačit počáteční impulz, který fúzi zažehne.

Za hlavní tokamaky, které jsou v současné době v provozu, lze považovat evropský JET, japonský JT-60 a francouzský tokamak Tore Supra. Právě na tokamaku JET bylo poprvé uvolněno termojadernou fúzí významnější množství energie. Tento tokamak dosáhl v roce 1991 Lawnsova kritéria Q = 0,65 (poměr energie, jenž je potřeba plazmatu dodat a energie uvolněné při termojaderné fúzi) a drží tak dosavadní rekord. Aby se ale dalo uvažovat o využití tokamaku jako elektrárny, tak je potřeba aby Q > 10. I to se pokusí právě budovaný mezinárodní tokamak ITER.

Zdroj: seminární práce o termojaderných reakcích a jejich využití

Které z následujících tvrzení odporuje uvedenému textu?


TSP Kritické myšlení otázka ID 1873

Už 14 let, konkrétně od 1. července 2006, mohou v České republice osoby stejného pohlaví uzavírat registrované partnerství.

Osoby žijící v registrovaném partnerství nemají v současné zákonné úpravě stejná práva jako manželé. Nemohou například pobírat vdovský důchod nebo společně žádat o adopci dítěte. Přesto se vznik tohoto institutu stal důležitým mezníkem v boji za práva homosexuální menšiny v České republice. Od jeho uzákonění do konce roku 2019 vstoupilo na našem území do registrovaného svazku celkem 3 625 párů. Během ledna až dubna 2020 přibylo dalších 49.

Po úvodním nadšení, kdy první dva roky vstupovalo do tohoto institutu v průměru 257 párů, následující čtyři léta zájem pozvolna klesal. Od roku 2011 začal opět mírně stoupat, aby za rok 2016 skokově narostl na historické maximum 348 nových partnerství. Loňský rok zůstává druhým „nejúspěšnějším“, do společného svazku vstoupilo hned 345 párů. U zhruba 300 registrovaných jde o cizince, z poloviny o Slováky a Slovenky.

Opětovný nárůst počtu uzavíraných svazků má podle sociologů více důvodů. Tím prvním může být početně silnější skupina lidí ve věku 35 až 45 let, kteří do registrovaného svazku vstupují nejčastěji. Další příčinou může být i poměrně dlouhá doba existence samotného institutu, která s velkou pravděpodobností přispěla u většinové společnosti k normalizaci pohledu na gaye, lesby a jejich vzájemné vztahy. Průměrný věk osob v registrovaném partnerství je 41 let, přičemž nejstarším žijícím párem jsou dvě ženy, kterým je 94 a 90 let.

Před úřady přitom oficiálně předstoupila jen velmi malá část homosexuálních párů. „To dokládá, že registrované partnerství není uznáním stejnopohlavních vztahů na úrovni manželství,“ podotýká Zdeněk Sloboda ze Sociologického ústavu AV ČR.

Zatímco prvních pět let tvořily až dvě třetiny registrovaných partnerství muži, od roku 2010 lze sledovat narůstající zájem žen. V roce 2018 stvrdilo svůj svazek tímto způsobem poprvé více žen než mužů (160 ku 158) a počet vstupujících ženských párů se mezi lety 2010 a 2019 dokonce ztrojnásobil.

Zdroj: Akademie věd České republiky, 2020, „Registrované partnerství slaví 14 let, zájem o něj roste“ (https://www.avcr.cz/cs/o­‑nas/aktuality/Registrovane­‑partnerstvi­‑slavi-14-let­‑zajem­‑o­‑nej­‑roste/)

Jaký můžeme vidět trend v poměru registrovaných žen a registrovaných mužů?


TSP Kritické myšlení otázka ID 1872

Už 14 let, konkrétně od 1. července 2006, mohou v České republice osoby stejného pohlaví uzavírat registrované partnerství.

Osoby žijící v registrovaném partnerství nemají v současné zákonné úpravě stejná práva jako manželé. Nemohou například pobírat vdovský důchod nebo společně žádat o adopci dítěte. Přesto se vznik tohoto institutu stal důležitým mezníkem v boji za práva homosexuální menšiny v České republice. Od jeho uzákonění do konce roku 2019 vstoupilo na našem území do registrovaného svazku celkem 3 625 párů. Během ledna až dubna 2020 přibylo dalších 49.

Po úvodním nadšení, kdy první dva roky vstupovalo do tohoto institutu v průměru 257 párů, následující čtyři léta zájem pozvolna klesal. Od roku 2011 začal opět mírně stoupat, aby za rok 2016 skokově narostl na historické maximum 348 nových partnerství. Loňský rok zůstává druhým „nejúspěšnějším“, do společného svazku vstoupilo hned 345 párů. U zhruba 300 registrovaných jde o cizince, z poloviny o Slováky a Slovenky.

Opětovný nárůst počtu uzavíraných svazků má podle sociologů více důvodů. Tím prvním může být početně silnější skupina lidí ve věku 35 až 45 let, kteří do registrovaného svazku vstupují nejčastěji. Další příčinou může být i poměrně dlouhá doba existence samotného institutu, která s velkou pravděpodobností přispěla u většinové společnosti k normalizaci pohledu na gaye, lesby a jejich vzájemné vztahy. Průměrný věk osob v registrovaném partnerství je 41 let, přičemž nejstarším žijícím párem jsou dvě ženy, kterým je 94 a 90 let.

Před úřady přitom oficiálně předstoupila jen velmi malá část homosexuálních párů. „To dokládá, že registrované partnerství není uznáním stejnopohlavních vztahů na úrovni manželství,“ podotýká Zdeněk Sloboda ze Sociologického ústavu AV ČR.

Zatímco prvních pět let tvořily až dvě třetiny registrovaných partnerství muži, od roku 2010 lze sledovat narůstající zájem žen. V roce 2018 stvrdilo svůj svazek tímto způsobem poprvé více žen než mužů (160 ku 158) a počet vstupujících ženských párů se mezi lety 2010 a 2019 dokonce ztrojnásobil.

Zdroj: Akademie věd České republiky, 2020, „Registrované partnerství slaví 14 let, zájem o něj roste“ (https://www.avcr.cz/cs/o­‑nas/aktuality/Registrovane­‑partnerstvi­‑slavi-14-let­‑zajem­‑o­‑nej­‑roste/)

Jaké je hlavní téma textu?


TSP Kritické myšlení otázka ID 1870

Experti pod vedením Martina Kalbáče z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Jany Vejpravové a Jiřího Klimeše z Matematicko­‑fyzikální fakulty UK uzavřeli molekuly vody do velice malých, absolutně nepropustných výdutí grafenu. Vytvořili je na hladkém povrchu oxidu křemičitého. Grafen je atomárně tenká a průhledná forma uhlíku, strukturou podobná grafitu. Má některé zvláštní fyzikální vlastnosti. Jedná se o jeden z nejpevnějších známých materiálů na světě, jehož elektrony se chovají, jako kdyby neměly žádnou efektivní hmotnost a pohybovaly se téměř rychlostí světla. Grafen by se v budoucnu dal využívat třeba pro výrobu senzorů nebo mikroprocesorů.

„Volba materiálu se ukázala jako šťastná, neboť tento atomárně tenký krystal, složený z atomů uhlíku uspořádaných ve vzoru včelí plástve, posloužil nejen k uzavření vody, ale i k samotnému experimentálnímu důkazu, že voda zamrzá až při velmi nízké teplotě,“ říká Martin Kalbáčíslo Konkrétně šlo o teplotu minus 33 °C.

Zatímco běžný led tvoří krystaly s hexagonální krystalovou strukturou, molekuly vody uvězněné mezi hladkým oxidem křemičitým a zvrásněným grafenem vytvářejí krystalické jádro pouze ve středu výdutí. V blízkosti grafenu jsou molekuly orientovány náhodně, což vede k amorfnímu uspořádání. To je také důvod, proč voda zamrzá až hluboko pod stupněm mrazu. Kvůli interakci se stěnou grafenu jsou molekuly vody neuspořádané, což brání vzniku krystalického ledu.

Pro ověření experimentu vědci provedli simulace, při nichž zahřívali led a pak pozorovali vliv tekuté vody na grafen. Ukázalo se, že atomy vody se nepohybují podle zákonů klasické fyziky a nelze u nich přesně určit, kde se nacházejí. Je potřeba uvažovat o kvantových částicích, jejichž výskyt je v daném bodě pouze pravděpodobný. „Jelikož měl simulovaný systém téměř sto tisíc atomů, činí tyto simulace jedny z největších, pro který byl tento kvantový popis kdy použit,“ uvádí autor simulací Jiří Klimeš.

Voda nezamrzá při nule. Jde snad o objev, který přepíše učebnice fyziky? Ne tak docela. Na teplotu, při které voda zamrzá, má totiž vliv i tlak okolí nebo v ní rozpuštěné látky. Například mořská voda díky vysokému obsahu soli se mění v led při teplotě minus 2 °C.

„Náš objev otevírá zcela nové možnosti studia chemických procesů v podchlazených kapalinách a fyzikálních vlastností kapalin v extrémním prostorovém omezení, které je typické například pro mezibuněčné prostory,“ doplňuje Jana Vejpravová. Podle Martina Kalbáče může mít objev význam v oblasti nanotechnologií. „V současné době pronikáme do jejich tajů a zjišťujeme, že v tomto světě je řada věcí jinak, než jsme zvyklí z makroskopického světa. Jako možnou aplikaci si dokážu představit třeba nanoreaktory. Nicméně si myslím, že nejlepší jsou aplikace, které nečekáte.“

Zdroj: Akademie věd České republiky, 2020, „Zamrzá voda při 0 °C? Ne, pokud ji v malém množství zavřete do grafenu“ (https://www.avcr.cz/cs/veda­‑a­‑vyzkum/chemicke­‑vedy/Zamrza­‑voda­‑pri-0-Ne­‑pokud­‑ji­‑v­‑malem­‑mnozstvi­‑zavrete­‑do­‑grafenu/)

Jaké je hlavní téma textu?


TSP Kulturní přehled otázka ID 1864

V současné době (k lednu 2022) je prezidentem Běloruska:


TSP Kulturní přehled otázka ID 1863

Co nepatří mezi tzv. 5 pilířů islámu?


1 2 [3] 4 5 6 7 8 ... 22

Scholastik s.r.o.
Lelekovice 755
664 31 Lelekovice
IČ: 14130823
DIČ: CZ14130823
info@oscio.cz
+420 773 085 038
Toto není oficiální web společnosti Scio s.r.o. ani Masarykovy univerzity.