Bit je základní jednotkou dat, používanou především v číslicové a výpočetní technice a v teorii informace. Značí se malým písmenem b, ale současně se může také objevit i označení bit. Bit může nabývat pouze jednu ze dvou hodnot, nejběžnější znázornění těchto hodnot jsou 0 a 1. Obě hodnoty mohou také být interpretovány jako logické či jiné hodnoty (true/false, ano/ne, bílá/černá). Bit se v praxi nejčastěji objevuje jako základní jednotka kapacity paměti, tzn. jednotka množství informace, která může být v jednom okamžiku v paměti uložena. Pokud kapacitu podělíme časem, získáme přenosovou rychlost, jejíž jednotkou je tedy bit za sekundu (bit/s, podle angličtiny někdy označován bps – bit per second). např. modem s přenosovou rychlostí 56 kbit/s je schopen každou sekundu přenést 56 kilobitů dat. Skupina 8 bitů se nazývá bajt (byte).

Zatímco poskytovatelé připojení používají k vyjádření přenosové rychlosti většinou násobků jednotek bit/s (např. Mb/s), většina uživatelských programů (např. webové prohlížeče) ukazují rychlosti v jednotkách odvozených od byte (např. MB/s), ve které se udávají i velikosti souborů. Dochází tak ke zmatení, kdy si lidé myslí, že např. při rychlosti připojení 1 Mb/s stáhnou za 1 s soubor o velikosti 1 MB, přitom ke stažení takového souboru za sekundu by ve skutečnosti potřebovali připojení 8 Mb/s. Může též dojít ke špatnému posouzení konkurenčních nabídek – poskytovatel rychlosti 20 Mb/s poskytuje nižší rychlost, než poskytoval rychlosti 3 MB/s (což je 24 Mb/s).

Zdroj: Wikipedia, upraveno (https://cs.wikipedia.org/wiki/Bit)

Které z následujících tvrzení vyplývá z uvedeného textu?

Bit je základní jednotkou dat, používanou především v číslicové a výpočetní technice a v teorii informace. Značí se malým písmenem b, ale současně se může také objevit i označení bit. Bit může nabývat pouze jednu ze dvou hodnot, nejběžnější znázornění těchto hodnot jsou 0 a 1. Obě hodnoty mohou také být interpretovány jako logické či jiné hodnoty (true/false, ano/ne, bílá/černá). Bit se v praxi nejčastěji objevuje jako základní jednotka kapacity paměti, tzn. jednotka množství informace, která může být v jednom okamžiku v paměti uložena. Pokud kapacitu podělíme časem, získáme přenosovou rychlost, jejíž jednotkou je tedy bit za sekundu (bit/s, podle angličtiny někdy označován bps – bit per second). např. modem s přenosovou rychlostí 56 kbit/s je schopen každou sekundu přenést 56 kilobitů dat. Skupina 8 bitů se nazývá bajt (byte).

Zatímco poskytovatelé připojení používají k vyjádření přenosové rychlosti většinou násobků jednotek bit/s (např. Mb/s), většina uživatelských programů (např. webové prohlížeče) ukazují rychlosti v jednotkách odvozených od byte (např. MB/s), ve které se udávají i velikosti souborů. Dochází tak ke zmatení, kdy si lidé myslí, že např. při rychlosti připojení 1 Mb/s stáhnou za 1 s soubor o velikosti 1 MB, přitom ke stažení takového souboru za sekundu by ve skutečnosti potřebovali připojení 8 Mb/s. Může též dojít ke špatnému posouzení konkurenčních nabídek – poskytovatel rychlosti 20 Mb/s poskytuje nižší rychlost, než poskytoval rychlosti 3 MB/s (což je 24 Mb/s).

Zdroj: Wikipedia, upraveno (https://cs.wikipedia.org/wiki/Bit)

Které z následujících tvrzení vyplývá z uvedeného textu?

Bit je základní jednotkou dat, používanou především v číslicové a výpočetní technice a v teorii informace. Značí se malým písmenem b, ale současně se může také objevit i označení bit. Bit může nabývat pouze jednu ze dvou hodnot, nejběžnější znázornění těchto hodnot jsou 0 a 1. Obě hodnoty mohou také být interpretovány jako logické či jiné hodnoty (true/false, ano/ne, bílá/černá). Bit se v praxi nejčastěji objevuje jako základní jednotka kapacity paměti, tzn. jednotka množství informace, která může být v jednom okamžiku v paměti uložena. Pokud kapacitu podělíme časem, získáme přenosovou rychlost, jejíž jednotkou je tedy bit za sekundu (bit/s, podle angličtiny někdy označován bps – bit per second). např. modem s přenosovou rychlostí 56 kbit/s je schopen každou sekundu přenést 56 kilobitů dat. Skupina 8 bitů se nazývá bajt (byte).

Zatímco poskytovatelé připojení používají k vyjádření přenosové rychlosti většinou násobků jednotek bit/s (např. Mb/s), většina uživatelských programů (např. webové prohlížeče) ukazují rychlosti v jednotkách odvozených od byte (např. MB/s), ve které se udávají i velikosti souborů. Dochází tak ke zmatení, kdy si lidé myslí, že např. při rychlosti připojení 1 Mb/s stáhnou za 1 s soubor o velikosti 1 MB, přitom ke stažení takového souboru za sekundu by ve skutečnosti potřebovali připojení 8 Mb/s. Může též dojít ke špatnému posouzení konkurenčních nabídek – poskytovatel rychlosti 20 Mb/s poskytuje nižší rychlost, než poskytoval rychlosti 3 MB/s (což je 24 Mb/s).

Zdroj: Wikipedia, upraveno (https://cs.wikipedia.org/wiki/Bit)

Jak může vypadat jeden byte?

Asi nejznámějším startovacím střediskem raket je Startovací komplex 39 ve Vesmírném středisku Johna Kennedyho na Floridě. Celý komplex obsahuje několik startovacích ramp pro různé typy raket. Mimo jiné se zde nachází i přistávací dráha. Každá rampa je pak vysoce zabezpečená: únikové prostředky v případě nehody při startu jsou například nouzový výtah s rychlostí až 96 km/h, následný převoz obrněným vozidlem k vrtulníku a odlet do bezpečí.

Vzdálenost mezi rampami je 2,4 km a montážní hala leží ve vzdálenosti téměř 5 km. Na každé rampě se nachází věž pro přístup k raketě. Věž se skládá ze dvou částí: nepohyblivá a otočná obslužná konstrukce (systém nakládání a vstup pro posádku). Kromě toho zajišťuje věž i ochranu rakety před počasím. Je zkonstruována pro ochranu před větrem až o rychlosti 111 km/h. Před startem se také pod raketoplán napouští až 1 milion litrů vody pro ztlumení nechtěných následků startu rakety. Chrání ji tak před možným poškozením, což můžeme pěkně vidět při startu rakety. Žhavé motory odpaří většinu vody a start raket je díky tomu doprovázený velkými bílými oblaky vodních par.

Zdroj: seminární práce o problematice letů do Vesmíru

Které z následujících tvrzení nevyplývá z textu?

Asi nejznámějším startovacím střediskem raket je Startovací komplex 39 ve Vesmírném středisku Johna Kennedyho na Floridě. Celý komplex obsahuje několik startovacích ramp pro různé typy raket. Mimo jiné se zde nachází i přistávací dráha. Každá rampa je pak vysoce zabezpečená: únikové prostředky v případě nehody při startu jsou například nouzový výtah s rychlostí až 96 km/h, následný převoz obrněným vozidlem k vrtulníku a odlet do bezpečí.

Vzdálenost mezi rampami je 2,4 km a montážní hala leží ve vzdálenosti téměř 5 km. Na každé rampě se nachází věž pro přístup k raketě. Věž se skládá ze dvou částí: nepohyblivá a otočná obslužná konstrukce (systém nakládání a vstup pro posádku). Kromě toho zajišťuje věž i ochranu rakety před počasím. Je zkonstruována pro ochranu před větrem až o rychlosti 111 km/h. Před startem se také pod raketoplán napouští až 1 milion litrů vody pro ztlumení nechtěných následků startu rakety. Chrání ji tak před možným poškozením, což můžeme pěkně vidět při startu rakety. Žhavé motory odpaří většinu vody a start raket je díky tomu doprovázený velkými bílými oblaky vodních par.

Zdroj: seminární práce o problematice letů do Vesmíru

Které tvrzení je podle textu jednoznačně chybné?

Palimpsest je v diplomatice označení pro psací látku, ze které bylo původní písmo záměrně odstraněno buď vyškrabáním nožem či pemzou (v případě pergamenu) či omytím (u papyru) a nahrazeno novým textem. Z důvodu úspory materiálu (především u pergamenu byla velkou nevýhodou jeho vysoká cena) bylo toto druhotné používání (reskribace) obvyklé již v období antiky a velmi se rozšířilo ve středověku. Palimpsesty jsou zajímavými historickými dokumenty, protože speciální lampy umožňují čtení původního vyškrabaného textu (staršího a tedy zpravidla historicky cennějšího). Reskribace se velmi rozmohla ve středověku, kdy byly v klášterech často vyškrabávány rukopisy obsahující pohanské texty, mnohdy i klasická díla antického písemnictví a místo nich vznikaly církevní texty. Protože však původní písmo nezmizelo úplně a zůstalo více méně čitelné (i díky moderním technologiím), dochovaly se tak velmi staré a vzácné texty. Codex Ambrosianus tak uchoval část díla dramatika Tita Maccia Plauta, Codex Veronensis obsahuje Liviovy Dějiny od založení Města.) Codex Ephraemi rescriptus obsahuje pod textem z 12. století původní starozákonní a novozákonní texty z 5. století. Novozákonní text obsahuje všechny části knih kromě Druhého listu Tesalonickým a Druhého listu Janova. Kodex je uchováván ve Francouzské národní knihovně. Dalším příkladem je Archimédova kniha, ve které nastiňuje hlavní principy integrálního počtu.

Dnes se v přeneseném slova smyslu také výraz palimpsest užívá i v literární teorii intertextuality. Palimpsestem se rozumí text, skrze nějž „prosvítá“ jiný text, tedy např. parodie: skrze parodující text lze vidět text parodovaný. Termín palimpsest do literární vědy zavedla členka tzv. Kostnické školy slavistka Renate Lachmannová, která jej definuje jako „druhý zápis textu, kterým prosvítá text původní“. V medicíně se pojem užívá pro ostrůvkovitou poruchu paměti způsobenou alkoholovou intoxikací, případně delirantním stavem, který zabrání uložení paměti různě dlouhého časového úseku.

Zdroj: Wikipedia, upraveno (https://cs.wikipedia.org/wiki/Palimpsest)

Co podle textu znamená pojem palimpsest v literární teorii?

7 % z neznámého čísla je o 297 menší než jeho 40 %. Čemu se rovná 20 % z neznámého čísla?

Dvě pětiny ze 75 % čísla x jsou 24. Jaká je hodnota čísla x?

Aritmetický průměr tří čísel je 182. Každé číslo je o 20 % větší než číslo předcházející. Které z těchto čísel je nejmenší?

Sea level rise is not a new phenomenon. For much of the 20th century, the global mean sea level has been inching upward – about 0,05 inches (1,4 millimeters) per year, according to the United Nations‘ Intergovernmental Panel on Climate Change. Global mean sea level is an average of all the seas covering the Earth. But during the last two decades, the rate has more than doubled. From 2005 to 2015, sea levels rose by 0,1 inches (3,6 mm) per year.

Many places are experiencing a rise as the global mean rises, but in a few places sea level is falling, said Jacky Austermann, an assistant professor of Earth and environmental sciences at Columbia University’s Lamont­‑Doherty Earth Observatory in New York. „There’s not a place that’s immune from sea level change,“ Austermann told Live Science.

Source: Livescience.com, 2020, „How will sea levels change with climate change?“ (https://www.livescience.com/where­‑sea­‑levels­‑are­‑changing.html)

How much has been the sea level rising every year from 2005 to 2015?