Jsou dána dvě tvrzení.
A: Jestliže mám stolní počítač, pak mám i laptop.
B: Mám stolní počítač, právě když mám laptop.

Z následujících tvrzení vyberte taková, která jsou opačné k tvrzením A a B.

1. Nemám laptop a mám stolní počítač.
2. Mám stolní počítač nebo nemám laptop.
3. Mám stolní počítač, právě když nemám laptop.

Jsou dána následující tvrzení:
A: Některý pes není hnědý.
B: Žádné zvíře není pes.
Vyberte tvrzení, které vyplývá z nepravdivosti těchto dvou tvrzení.

Jsou dána následující tvrzení:
A: Některá vozidla znečišťují životní prostředí.
B: Žádné kolo není vozidlo.
Vyberte tvrzení, které vyplývá z nepravdivosti těchto dvou tvrzení.

Následující tvrzení jsou obě nepravdivá:
A: Žádná vysoká žena není škaredá.
B: Některé škaredé ženy jsou blondýny.
Vyberte tvrzení, které vyplývá z těchto dvou tvrzení.

Za předpokladu, že platí tvrzení:
Některá auta značky Škoda nejsou drahá.

Z následujících možností vyber tu, která je s negací tohoto tvrzení ekvivalentní.

V tabulce jsou uvedeny počty dětí v různých úrovních škol v ČR.

Zdroj: Český úřad statistický, 2021, „Vzdělávání – celkový přehled“ (https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup­‑objekt & z=T & f=TABULKA & katalog=30848 & pvo=VZD01 & str=v62)

Na základě dat v tabulce vyberte nepravdivé tvrzení:

V tabulce jsou uvedeny počty škol dle jejich úrovně v ČR.

Zdroj: Český úřad statistický, 2020, „Vzdělávání – celkový přehled“, https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup–objekt & z=T & f=TABULKA & katalog=30848 & pvo=VZD01 & str=v62#w=

Na základě dat v tabulce vyberte pravdivé tvrzení:

Zákoník práce § 278

(1) K zajištění práva na informace a projednání si mohou zaměstnanci zaměstnavatele zvolit radu zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle § 281.

(2) Informováním se rozumí poskytnutí nezbytných údajů, z nichž je možné jednoznačně zjistit stav oznamované skutečnosti, popřípadě k ní zaujmout stanovisko. Zaměstnavatel je povinen poskytnout informace v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby je zaměstnanci mohli posoudit, popřípadě se připravit na projednání a vyjádřit své stanovisko před uskutečněním opatření.
Na základě informací z textu označte nepravdivé tvrzení:

Zákoník práce § 257

(1) Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

(2) Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla­­‑li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

(3) Jde­­‑li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat, kromě částky uvedené v odstavci 2, i náhradu ušlého zisku.

(4) Způsobil­­‑li škodu také zaměstnavatel, je zaměstnanec povinen nahradit jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

(5) Je­­‑li k náhradě škody společně zavázáno více zaměstnanců, je povinen každý z nich nahradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění.

Jakou hodnotu nesmí přesáhnout výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti u jednoho zaměstnance, který tuto škodu nezavinil úmyslně ani v opilosti, či po zneužití jiných návykových látek?

Zákoník práce § 176
Stravné

(1) Při poskytnutí stravného se § 163 odst. 1 až 3 nepoužijí. Zaměstnanci přísluší za každý kalendářní den pracovní cesty stravné ve výši

A) 87 Kč až 103 Kč, trvá­­‑li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

B) 131 Kč až 158 Kč, trvá­­‑li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

C) 206 Kč až 246 Kč, trvá­­‑li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Tato výše stravného se mění v závislosti na vývoji cen prováděcím právním předpisem vydaným podle § 189.

(2) Znemožní­­‑li zaměstnavatel vysláním na pracovní cestu, která trvá méně než 5 hodin, zaměstnanci se stravovat obvyklým způsobem, může mu poskytnout stravné až do výše stravného podle odstavce 1 písm. a).

(3) Bylo­­‑li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu

A) 70 % stravného, trvá­­‑li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

B) 35 % stravného, trvá­­‑li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

C) 25 % stravného, trvá­­‑li pracovní cesta déle než 18 hodin.

(4) Stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá
5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla,
déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.

(5) Nesjedná­­‑li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance na pracovní cestu výši stravného, přísluší zaměstnanci stravné ve výši dolní sazby rozpětí podle odstavce 1.

Na jakou část stravného má zaměstnanec nárok v případě, že byl na pracovní cestě delší než 18 hodin a bylo mu poskytnuto jedno bezplatné jídlo?