Správné předání výsledků Scio testů fakultám je klíčovým krokem v procesu přijímacího řízení. Vždy proto dodržuj pokyny, zkontroluj si správnost údajů […]
Zebry (pojmenované podle první úlohy tohoto typu, která měla zadání: „Kdo vlastní zebru?“) jsou tvořeny textem a souborem podmínek. K jednomu textu patří dvě, tři nebo i čtyři úlohy.
Karel nakoupil v květinářství pět druhů květin (růže, karafiáty, tulipány, lilie a kaktusy). Od každého druhu koupil jiný počet (1, 2, 3, 5 a 9). Každá květina také stojí jinou cenu za kus (20 Kč, 35 Kč, 45 Kč, 70 Kč, 100 Kč).
Víme, že:
Které z následujících tvrzení je určitě pravdivé?
A) Tulipán je dražší než lilie. B) Karel utratil za kaktusy více peněz než za lilie.
C) Karel nakoupil devět kaktusů. D) Karel nakoupil karafiáty za 60 Kč.
Kolik stojí tulipán a lilie dohromady?
A) 80Kč B) 115 Kč C) 145 Kč D) 170 Kč
Kolik mohl Karel nakoupit květin s cenou 45 Kč za kus?
A) pouze dvě B) pouze pět C) pouze některou z dvojice pět nebo devět D) dvě, pět nebo devět
Existují dva základní způsoby řešení: přihrádková metoda a tabulková metoda. Pokud budete ovládat obě tyto metody, zvládnete jednoduše a rychle vyřešit asi 90 % všech zeber. Zbylých 10 % můžete vyřešit vhodnou úpravou těchto metod nebo jejich kombinací.
Pokud budete mít v testu málo času a bude hrozit, že nestihnete vyřešit obě zebry, volte raději tu s více otázkami než tu, která má kratší text. Aplikování vhodné metody vám totiž většinou poskytne odpovědi na všechny otázky, které k zebře patří.
Přihrádková metoda se hodí na zebry s číselnými hodnotami, které lze dobře seřadit od největší po nejmenší. Například v ukázkové úloze 1 můžete řadit květiny podle jejich ceny.
Začněte tím, že si připravíte tolik přihrádek, kolik máte číselných hodnot (ceny, věku, pořadí…). Ty zapište ve správném pořadí pod ně.
Poté postupně procházejte jednotlivé podmínky ze zadání a zapisujte do přihrádek nečíselné činitele (barvu, jména…), jejichž umístění je jednoznačné. Nahoru nad přihrádku zapisujte menším písmem činitele, kteří se v ní alespoň mohou vyskytovat. Protože jich bude pravděpodobně víc než jeden, je dobré je oddělovat lomítkem.
Podmínky projděte několikrát a snažte se hledat hlubší souvislosti. Občas narazíte na podmínku, která se nedá do žádné z přihrádek snadno zaznamenat. Poznamenejte si ji vedle, abyste na ni při řešení nezapomněli.
Tabulkovou metodu je vhodné použít, když máte pouze hodnoty, které nejdou v žádném logickém sledu a nedají se seřadit. Hodí se také pro zebry, ve kterých musíte zohledňovat velké množství podmínek.
Začněte tím, že si uděláte tabulku, v níž budou v řádcích uvedeny hodnoty, ke kterým se vztahuje nejvíce informací v zadání (typicky jména). Do sloupců budete vypisovat všechny ostatní hodnoty (barvy, města…).
Stejně jako u přihrádkové hodnoty i zde projděte podmínky několikrát. Opět se může stát, že budete muset nějakou podmínku zapsat vedle tabulky.
Téměř všechny zebry se dají vyřešit pomocí obou metod. Nemusíte se tedy obávat, že zvolíte špatný posup. I když se k výsledkům možná budete dostávat déle, pořád budete mít velkou výhodu oproti těm, kteří vůbec nevědí, jak zebry řešit.
Občas některá otázka, která k zebře patří, obsahuje doplňující informace. Ty platí pouze pro ni a na otázky následující ani předcházející se nevztahují. Nechejte si takovou otázku nakonec. K jejímu řešení totiž většinou budete muset přepsat údaje, které v tabulce nebo přihrádkách máte.
Nejprve si přichystejte pět přihrádek (na pět druhů květin) a seřaďte je podle ceny.
Z první podmínky víte, že růže stojí méně než 45 Kč. Můžete ji tedy zapsat do prvních dvou přihrádek nahoru do rohu. To vám říká, že se v nich růže může vyskytovat. Vše zapisujte ve zkratkách, kvůli úspoře času i místa na papíře.
Druhá podmínka říká, že květinu za 35 Kč koupil Karel jenom jednu. I tuto informaci můžete rovnou zanést do přihrádky.
Přihrádky budou obsahovat jak druh květiny, tak jejich počet. Musíte si v nich tedy nechat dostatek místa na obě tyto informace.
Další podmínka vám sděluje, že kaktus stojí pětkrát více než karafiát. S tímto typem podmínek mají někteří studenti problém. Uvědomte si ale, že pětkrát dražší je v nabídce pouze nejdražší květina oproti nejlevnější. Můžete tedy do přihrádek s jistotou zapsat obě tyto květiny. Protože začínají na stejné písmeno, můžete použít například zkratku KS pro kaktus a KF pro karafiát. Tím se zaplní jedno ze dvou možných polí pro růži, a můžete tak s jistotou zanést i ji.
Poslední podmínka říká, že karafiátů Karel nakoupil stejně jako růží a tulipánů dohromady. Zdá se to matoucí, ale je nutné si uvědomit, že množství květin nemůže být jiné než 1, 2, 3, 5 nebo 9. Navíc víte, že růži koupil Karel jenom jednu. Musel tak nakoupit tři karafiáty a dva tulipány. Protože tulipány ještě nemáte umístěné v žádné přihrádce, ale už víte, kolik jich je, napište si tuto informaci bokem.
Nyní můžete do tabulky doplnit všechny zbývající nejednoznačné hodnoty.
Teď už by pro vás neměl být problém správně odpovědět na všechny otázky, které k zebře patří.
U první úlohy je správnou odpovědí možnost D, protože z nákresu víte, že Karel nakoupil karafiáty za 60 Kč (tj. koupil tři v ceně 20 Kč/ks).
U druhé úlohy je správná odpověď B, neboť z přihrádek víte, že lilie a tulipán stojí dohromady 115 Kč (lilie může stát 45 Kč a tulipán 70 Kč nebo obráceně).
U úlohy třetí je správná možnost D, jelikož z přihrádek lze zjistit, že květin s cenou 45 Kč/ks mohl Karel koupit dvě, pět nebo devět.
Nyní zkuste stejnou úlohu vyřešit pomocí tabulkové metody.
Začněte vytvořením tabulky, v níž do řádků budete zapisovat druhy květin a do sloupců jejich počet a cenu.
Nyní už můžete zapisovat informace do tabulky. Ty údaje, které jsou jednoznačné, zapište velkým písmem do středu buňky a ty nejednoznačné malým písmem do horní části buňky. Je tedy třeba udělat si tabulku dostatečně velkou.
První podmínka vám říká, že růže stojí méně než 45 Kč. Musí tedy stát 20 Kč nebo 35 Kč. Obě tyto možnosti si zapište k růži do sloupce ceny. Protože si ale nemůžete být jistí, která cena je skutečně správná, zapište je obě malým písmem do horního rohu.
Druhá podmínka říká, že květinu za 35 Kč koupil Karel pouze jednu. Tuto informaci do tabulky teď zanést nemůžete. Poznamenejte si ji tedy vedle.
Podle další podmínky stojí jeden kaktus pětkrát více než jeden karafiát. Díky tomu víte nejenom cenu kaktusu a karafiátu, ale také cenu růže. Ta musí stát 35 Kč. Protože z druhé podmínky víte, že květinu za 35 Kč koupil Karel jenom jednu, znáte i jejich počet. Všechny tyto informace můžete zadat do tabulky.
Poslední podmínka vám říká, že karafiátů koupil Karel stejně jako růží a tulipánů dohromady. Je tedy zřejmé, že Karel nakoupil dva tulipány a tři karafiáty. Opět můžete do tabulky zapsat i nejednoznačné informace.
Všimněte si, že jste do tabulky mohli zadat více informací než do přihrádek, kam jste nemohli zapsat počet tulipánů. Někdy tomu ale bývá obráceně a informace vám přebývá naopak u tabulkové metody. Dejte si pozor hlavně na to, abyste na tyto „přebytečné“ informace nezapomněli.
V debatním klubu sedělo v kruhu šest spolužáků (Petr, David, Štěpán, Zdena, Alena a Radka). Každý z nich chtěl ostatním zarecitovat báseň, kterou složil. Aby se rozhodlo, v jakém pořadí budou recitovat, všichni hodili kostkou. Ten, kdo hodil největší číslo, recitoval první; ten, kdo hodil druhé největší číslo, recitoval druhý atd.
Víme, že:
Jaké číslo mohl hodit Štěpán?
A) pouze dva B) pouze dva nebo tři
C) pouze jedna, dva nebo tři D) pouze tři, čtyři nebo šest
Které tvrzení určitě není pravdivé?
A) Alena seděla vedle Petra. B) Radka hodila číslo tři.
C) David recitoval první. D) Petr neseděl vedle Radky.
Čas od času se v testech OSP vyskytnou také zebry, které nelze dobře řešit tabulkovou ani přihrádkovou metodou. Hlavní však je nezpanikařit. Většinou se dá jedna z metod upravit tak, aby se vám i takovou úlohu podařilo rychle vyřešit. Podívejte se na ukázkovou úlohu 2 výše.
Tuto zebru by jistě šlo řešit tabulkovou i přihrádkovou metodou. Můžete dokonce spolužáky logicky seřadit podle toho, jaké číslo na kostce hodili. Při použití běžné přihrádkové metody by se však těžko pracovalo s rozsazením spolužáků. Není tedy od věci nakreslit si přihrádky v kruhu podle toho, jak spolužáci sedí. Může to vypadat například takto:
Nyní postupujte stejně jako u klasické přihrádkové metody.
Protože o Štěpánovi víte, že seděl vedle Radky a Zdeny, můžete ho do kterékoliv přihrádky rovnou doplnit.
Zároveň víte, jaké číslo hodila Zdena – jestliže recitovala druhá, musela hodit pětku. Nákres by tedy teď mohl vypadat takto:
Radku a Zdenu můžete samozřejmě i prohodit, jelikož v žádné další podmínce není jejich usazení dále specifikováno.
Nyní je potřeba do úlohy vnést logické uvažování. O Radce víte, že mohla hodit trojku, čtyřku nebo šestku (pětku hodila Zdena). Mezi Petrem a Alenou tak mohou nastat následující varianty hodů:
Druhá možnost určitě nenastane, protože pětku už hodila Zdena. David tedy nemohl sedět mezi Petrem a Alenou, protože kdyby Alena hodila jedničku a Petr čtyřku, tak by David musel hodit pětku, kterou už ale hodila Zdena. Pokud by Alena hodila trojku a Petr šestku, tak by David musel hodit devítku, která není na kostce.
Naštěstí víte poměrně dost informací o tom, jak by to vypadalo, kdyby David seděl vedle Radky. Je jasné, že aby David mohl sedět vedle Radky, tak jeho druhý soused musela být Alena. Víte také, že Alena mohla hodit pouze jedničku, protože při hodu dvojky by měl Petr stejné číslo jako Zdena a při vyšším hodu by zase David nemohl hodit číslo, které je na kostce. Konkrétní možnosti pro
případ, kdy David sedí vedle Radky, jsou tedy tyto:
V obou případech by však musel čtyřku hodit také Petr, a David tak ani vedle Radky sedět nemohl. Zbývá tedy poslední možnost, kde mohl David sedět – vedle Zdeny. Protože ta hodila pětku, jeho druhý soused musel hodit jedničku. Tím sousedem tedy musí být Alena.
Petr tak určitě seděl mezi Radkou a Alenou a hodil číslo 4. Radka musela hodit číslo 3, protože 4 i 6 už jsou zabrané, a na Štěpána zbývá číslo 2. O každém již tedy víte, vedle koho seděl a jaké číslo hodil.
Vaše přihrádky by teď tím pádem měly vypadat takto:
Neděste se, pokud vám úloha připadá příliš těžká. Většina zeber takto obtížných není, a když na podobnou narazíte, budou se s ní muset vypořádat i ostatní studenti. Nejste tedy v nevýhodě.
Nyní už nebude problém na zadané úlohy odpovědět.
V první úloze stoprocentně víte, že Štěpán hodil číslo 2 a správná odpověď je tedy A.
U druhé úlohy si dejte pozor na zápor. Chyták může být také v tom, že ten, kdo hodil nižší číslo, recitoval později než ten s číslem vyšším. Z nákresu potom snadno určíte, že Petr vedle Radky určitě seděl (pozor na dvojitý zápor), a správná odpověď je tak možnost D.
TATO KAPITOLA SE NACHÁZÍ TAKÉ V NAŠEM STUDIJNÍM PLÁNU, KDE NAJDEŠ ŘADU ÚLOH NA PROCVIČENÍ.
Správné předání výsledků Scio testů fakultám je klíčovým krokem v procesu přijímacího řízení. Vždy proto dodržuj pokyny, zkontroluj si správnost údajů […]
Dobrá příprava na Scio testy je základ, ale samotný přístup k řešení testů hraje také důležitou roli. Využiješ-li několik praktických tipů, […]