Pokud se chystáš na vysokou školu, je velká pravděpodobnost, že tě čekají Scio testy, a to konkrétně testy Obecných studijních […]
Pro správné naplánování přípravy je nutné stanovit si výsledek, který potřebuješ pro přijetí. S konkrétní představou o tom, jakého výsledku musíš dosáhnout, bude mnohem snazší určit, kolik času a úsilí bude potřeba přípravě věnovat. Výsledek, který je potřeba, závisí na mnoha faktorech, od požadavků konkrétní školy po žádanost oboru, na který se hlásíš. Jak tedy zjistit, jakého výsledku musíš ideálně dosáhnout?
Základem hodnocení Scio testů je percentil, který udává, jaké procento uchazečů mělo stejný nebo horší výsledek než ty. Například percentil 80 znamená, že jsi lepší než 80 % všech, kteří test absolvovali.
Zpravidla každý obor si stanovuje své vlastní požadavky. U velmi žádaných oborů, jako jsou práva nebo psychologie, je většinou potřeba dosáhnout percentilu 90 a více. Na některé obory, u kterých není taková konkurence, může stačit i percentil mezi 50–70. Informace o požadavcích konkrétních oborů najdeš na jejich webových stránkách v podmínkách přijímacího řízení. Zpravidla se ale dopředu nestanovují percentilové hranice, nýbrž předpokládaný počet přijímaných. Pro základní představu ti ale mohou pomoci hranice z předchozích let (viz např. PF UK, bakalářské programy na FSS MUNI), některé fakulty je ale nezveřejňují.
Některé školy stanovují také minimální percentilovou hranici pro přijetí, která slouží pro základní orientaci. Podle úspěšnosti uchazečů se zvyšuje v závislosti na stanoveném předpokládaném počtu přijímaných. Například pro bakalářské programy na Fakultě chemické VUT v Brně je potřeba dosáhnout v každé části testu minimální hranice 60, v případě programu Psychologie na FSS na MUNI v Brně je minimální hranice 120.
Některé fakulty také slibují, že pokud splníte určitou percentilovou hranici, budete osvobozeni od přijímaček. Příkladem je Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií na MENDELU v Brně nebo obor Farmacie na Farmaceutické fakultě UK v Praze.
Obory si také mohou stanovit, jakou váhu budou přikládat jednotlivým testům. Například již zmiňovaná Právnická fakulta UK zahrnuje do přijímacího řízení testy OSP s váhou 1,25 a testy ZSV s váhou 0,75. Obor Psychologie na Fakultě sociálních studií na MUNI v Brně počítá u OSP s váhou 1,4 a ZSV 0,6. Váhy testů tedy mohou být různé a i to je potřeba zohlednit při určení ideálního percentilu.
Na některých oborech tvoří výsledky Scio testů pouze část bodového hodnocení, zatímco jiné je považují za jediné kritérium. Je tedy důležité dosáhnout určitého percentilu, ale mysli také na to, jakou část představují Scio testy v celém přijímacím řízení. Například Právnická fakulta UK v Praze počítá navíc s bonifikací za maturitní zkoušku s vyznamenáním a za jazykovou zkoušku od úrovně B2, což může být příjemným bonusem. Fakulta ekonomická ZČU v Plzni pak například zohledňuje průměrný prospěch na střední škole, Scio testy, jazykové zkoušky od úrovně B2 a účast v krajském či vyšším kole olympiád a soutěží.
I když se ti nepodaří dosáhnout požadovaného percentilu, nezoufej. Školy akceptují více termínů testů, takže máš možnost výsledek vylepšit – vždycky ovšem platí, že čím dřív začneš, tím líp.
Z výše uvedeného vyplývá, že výsledek, který ze Scio testů potřebuješ, je individuální a závisí na tvých cílech a vybraném oboru. Vždy se proto informuj na stránkách tebou vybraného oboru. Někdy není snadné tyto informace na stránkách nalézt, nenech se ale odradit.
Ať už potřebuješ výsledek jakýkoliv, správný přístup a příprava jsou základem úspěchu.
Percentily jsou stanoveny na základě dat dostupných z minulých let.
Pokud se chystáš na vysokou školu, je velká pravděpodobnost, že tě čekají Scio testy, a to konkrétně testy Obecných studijních […]
Nemůžeš se rozhodnout mezi tím, jestli pořídit studijní plán, nebo učebnici? Obě varianty přinášejí výhody a nevýhody. Online studijní plán: […]
