O tom, že se výsledek Scio testů udává v percentilu a že je tento percentil navíc harmonizovaný, jsme už psali. […]
Je tvým snem dostat se na medicínu, ale nejsi si jistý/jistá, co všechno je pro to potřeba udělat, jak na přijímačky na medicínu, na co si dát pozor a jak se vůbec připravit? Hledáš přehledný souhrn informací o tom, kam se vlastně vůbec hlásit a jaké jsou podmínky přijetí? Na to všechno se ti pokusíme odpovědět níže.
Být lékařem nebo lékařkou je snem mnohých – v tomto důležitém a všeobecně respektovaném oboru můžeš propojit své nadšení pro přírodní vědy s touhou pomáhat lidem. Právě zanícení pro tyto dvě oblasti jsou stěžejní nejen pro práci v lékařských oborech samotných, ale též pro studium medicíny. I proto medicína nepatří k oborům, na které se člověk hlásí, když tzv. „neví, co jinak dělat“. Studium medicíny vyžaduje odhodlání, zapálení pro věc a notnou dávku píle a schopnosti zvládat objemné množství učiva. Pokud však víš, že tohle je (nebo by snad mohl být!) ten pravý obor, tak tě toto snad nevyleká, ale naopak motivuje k poctivé přípravě.
Přípravu na přijímačky na medicínu rozhodně nenechávej na poslední chvíli. O studiu tohoto oboru bys měl/a ideálně přemýšlet už v nižších ročnících středoškolského nebo gymnaziálního studia a průběžně se připravovat ideálně dříve než v posledním roce. Neznamená to, že musíš hned běžet studovat anatomii a medicínské učebnice. Předně by ses měl/a zaměřit na výsledky ve školních předmětech týkajících se přírodních věd – konkrétně biologie, chemie a fyzika. To jsou základní předměty, v nichž by ses měl/a snažit vykazovat co nejlepší výsledky a ze kterých se také skládají všechny přijímačky na medicínu v České republice.
Nejlepším startem je studovat gymnázium, které tě na medicínu připraví zpravidla nejlépe. Vzhledem k tomu, že přijímačky na medicínu a maturitní zkouška od sebe termínově mnohdy nebývají příliš daleko a obsahově se z velké části překrývají, je dobré zvolit si tyto předměty (biologie, chemie a fyzika) jako ty, ze kterých budeš také maturovat – částečně tím takříkajíc „zabiješ dvě mouchy jednou ranou“.
Neznamená to však, že pokud studuješ střední školu, na medicínu musíš zapomenout. Vše záleží jednak na úrovni vyučování zmíněných předmětů na dané škole, především ale na tvém osobním nastavení a odhodlání. Přestože tedy tvé výchozí podmínky mohou být o něco nevýhodnější oproti studentům gymnázií, nic není ztraceno.
Svůj záměr studovat medicínu můžeš probrat s vyučujícími jednotlivých předmětů, kteří ti jistě poskytnou cenné rady a doporučí ti studijní materiály na přijímačky na medicínu, případně s tebou zkonzultují učivo, se kterým si nevíš rady. Pokud se do toho chceš vrhnout raději po vlastní ose, spoustu informací nalezneš na internetu, ať už v článcích tomu věnovaných (jako je třeba tenhle), nebo přímo na webech konkrétních univerzit.
V současné době si pro studium medicíny můžeš v rámci České republiky vybírat mezi 5 univerzitami s celkem 9 lékařskými fakultami. Zde nalezneš jejich přehledovou tabulku:
Název univerzity | Název fakulty | Místo studia |
---|---|---|
Karlova univerzita | 1. lékařská fakulta | Praha |
Karlova univerzita | 2. lékařská fakulta | Praha |
Karlova univerzita | 3. lékařská fakulta | Praha |
Karlova univerzita | Lékařská fakulta v Plzni | Plzeň |
Karlova univerzita | Lékařská fakulta v Hradci Králové | Hradec Králové |
Masarykova univerzita | Lékařská fakulta | Brno |
Palackého univerzita | Lékařská fakulta | Olomouc |
Ostravská univerzita | Lékařská fakulta | Ostrava |
Univerzita obrany | Fakulta vojenského zdravotnictví | Hradec Králové |
Jak můžeš vidět, možností není málo. Podle čeho tedy vybírat? Prvním krokem je pečlivé prostudování nabízených oborů a studijního plánu každé z fakult, které se i v rámci jedné univerzity mohou značně lišit. Zjistíš tak, jestli dané fakulty odpovídají tvým očekáváním a požadavkům, a utřídíš si, kde bys studoval/a nejraději. Žádná odpověď tady není špatně. Přestože některé fakulty jsou vnímány jako prestižnější než jiné, všechny nabízejí kvalitní výuku a přípravu pro budoucí povolání lékaře. V potaz ber i své osobní možnosti týkající se například dojíždějí, ubytování a celkově nákladů na život, pokud se rozhodneš ke studiu mimo své bydliště.
Na webových stránkách každé z fakult nalezneš vždy i konkrétní informace týkající se přijímaček na medicínu pro daný akademický rok. Ty se mohou měnit, základem však zpravidla bývá písemný test z biologie, chemie a fyziky, se kterým se setkáš u přijímaček na medicínu na každé z fakult. U otázek bývá obvykle na výběr z několika možností, lišit se však může počet otázek, odečítání nebo neodečítání bodů za nesprávné odpovědi i celkový čas, který na test dostaneš. Na některých fakultách může být podmínkou k přijetí navíc i ústní pohovor (2. a 3. LF UK), jinde jsou v rámci přijímacího řízení testovány i vaše vědomosti z dalších oblastí (test všeobecných studijních předpokladů na 2. LF UK a úlohy ze somatologie a latiny na LF HK).
Je proto potřeba si konkrétní požadavky daného oboru na vybrané univerzitě řádně nastudovat, aby tě potom nic nepřekvapilo. Důležité je také hlídat si termín podávání přihlášek, který se obvykle pohybuje v rozmezí února až března pro následující akademický rok. Konkrétní termíny, do kdy je nutné přihlášku podat, se však mohou lišit, nezapomeň si je tedy poznamenat a přihlášky posílat raději dříve než později. Přihlášky se podávají zpravidla elektronicky prostřednictvím formulářů, ke kterým se dostaneš skrze webové stránky každé z fakult.
Nezapomeň, že každá přihláška obnáší administrativní poplatek, obvykle v řádu několika set korun. I proto si pečlivě rozvaž, kam se chceš přihlásit. Přihlášku si sice můžeš podat klidně na všechny fakulty, ne každý na to má ale možnosti, navíc by se ti potom mohly překrývat termíny přijímacích zkoušek. Na druhou stranu by ale bylo velmi riskantní nemít alespoň jednu či dvě přihlášky tzv. v záloze. Jednotlivé fakulty pravidelně zveřejňují statistiky týkající se počtu přijatých a nepřijatých uchazečů. Z nich můžeš odhadnout, jaká je tvoje šance na přijetí a úměrně tomu se „pojistit“ přihláškami na další fakulty.
Další konkrétní informace týkající se termínu a místa konání zkoušky, toho, co během zkoušky můžeš a nesmíš používat, a kdy a kde nalezneš její výsledky, se dozvíš e-mailem anebo dopisem přímo od fakulty po tom, co budeš mít již podanou přihlášku.
Přestože množství času, které každý potřebuje k přípravě na přijímačky na medicínu, je značně individuální, jak již bylo zmíněno výše, je určitě dobré s přípravou začít alespoň několik měsíců předem. Možná se ti to zdá přehnané, ve skutečnosti je to však nejlepší způsob, jak se toho v klidu a efektivně naučit co nejvíc.
Dobrým pomocníkem při přípravě na přijímačky na medicínu je vytvoření si studijního plánu. Při jeho tvorbě zvaž svoje časové možnosti a dosavadní znalosti. Rozvrhni si, kolik času týdně (při blížícím se termínu třeba i denně) se přípravě budeš věnovat. Zbytečně nepřeceňuj svou počáteční motivaci a nenakládej si toho příliš. Mohlo by se stát, že se tím zbytečně vysílíš a ztratíš chuť se přípravě dál věnovat. Raději si stanov kratší časové úseky, které se však snaž pravidelně dodržovat.
V závislosti na požadavcích dané fakulty si také zhodnoť svoje dosavadní znalosti v daných oblastech. Pokud ti nedělá problém biologie, ale ve fyzice trochu tápeš, je hned jasné, čemu bys měl/a věnovat intenzivnější přípravu. Nepodceň také užitečnost opakování a pravidelně se vracej k tomu, co sis už nastudoval/a.
Takovým způsobem si upevníš co nejvíc znalostí v dlouhodobé paměti, pravidelná a vytrvalá příprava ti také poskytne skvělý start do pozdějšího samotného studia medicíny, které si svým objemem a náročností učiva průběžnou přípravu vyžaduje. Vyhneš se tak zbrklému a vysilujícímu učení se na poslední chvíli a ke zkoušce přijdeš jistější a klidnější, nehledě na to, že ti tak mnohem více vědomostí zůstane a jen tak je nezapomeneš, budeš je totiž potřebovat nejen na přijímačky na medicínu, ale i během dalšího studia.
Možných materiálů, z nichž při přípravě na přijímačky na medicínu čerpat, je mnoho. Obsahově úlohy v přijímacích zkouškách z velké části vycházejí z osnov pro všeobecná gymnázia. Právě učebnice chemie, biologie a fyziky, které jsou jim určené (a ze kterých třeba sám/sama zrovna studuješ), jsou ideálním startem. S tím samozřejmě souvisí i to, že na těchto předmětech by sis měl/a dávat nejvíc záležet.
Tipy na konkrétní materiály též můžeš najít na stránkách většiny fakult, kde zpravidla nalezneš i ukázkové testy a modelové otázky. Díky těm si můžeš nanečisto projít celým testem a získat tak i podněty k tomu, ve kterých oblastech je potřeba ještě zapracovat a v čem jsou tvoje znalosti už dostatečné. Mnoho takových otázek lze vyplňovat i online nebo v mobilních aplikacích. K přijímacím zkouškám existují i speciálně koncipované příručky.
Řada univerzit, ale i soukromých subjektů též poskytuje různé přípravné kurzy, které tvou přípravu zintenzivní, a navíc budeš mít možnost získat zpětnou vazbu a osvojit si to, čemu jsi při soukromé přípravě třeba nerozuměl/a. Pokud jsi zpozoroval/a, že je nějaká oblast nebo předmět, se kterým máš značnější problémy, nejlepším řešením je zajistit si soukromé doučování.
První pravidlo, které je nejdůležitější (ale také se nejhůře dodržuje) je zůstat v klidu. Nervozita je přirozená, ovšem všeho s mírou. Ať už byla tvoje příprava jakákoli, noc před termínem nic nedoženeš, nemá tedy smysl se do noci snažit do hlavy vtlačit to, co jsi nestihl/a předtím, nebo se snažit všechno naposledy zopakovat. Mnohem prospěšnější je udělat si večer naopak klidný, zkontrolovat si pokyny týkající se zkoušek, abys na nic nezapomněl/a a byl/a druhý den včas na správném místě.
Přijímačky na medicínu bývají většinou rozděleny do oddílů podle jednotlivých předmětů s vlastním časovým limitem. Při vyplňování si dávej pozor, jestli označuješ správnou odpověď ke správné otázce (zvláště pokud má test vlastní odpovědní arch) a hlavně pozorně čti zadání (pozor si dej zvlášť na negace), abys neodpovídal/a na něco jiného, než se po tobě žádá. Pokud něco nevíš, nepropadej panice, otázku si označ a pokračuj na další, k těm nevyřešeným se vrátíš nakonec.
U některých úloh stačí zapojit logické myšlení a odpověď lze přinejmenším odhadnout (pokud se v daném testu neodečítají body, odpověď odhadnout nebo i natipovat se vyplatí vždy; pokud se body odečítají – což se však neděje téměř nikde –, tipuj, jen pokud dokážeš alespoň jednu odpověď spolehlivě vyloučit). Odpovědi do archu přepisuj průběžně a nenechávej to na poslední chvíli, aby ses potom v panice zbytečně nepřepsal/a. Pokud budeš mít čas navíc, využij ho ke kontrole, při změně odpovědi se však dvakrát zamysli a odpovědi zbytečně nepřepisuj.
Výsledky zkoušky a rozhodnutí o přijetí, či nepřijetí (případně o postupu do dalšího kola přijímacího řízení) opět obdržíte od univerzity v dohledné době po absolvování testu.
Držíme ti palce! Ať se přijímačky na medicínu vydaří.
O tom, že se výsledek Scio testů udává v percentilu a že je tento percentil navíc harmonizovaný, jsme už psali. […]
Čekají vás zítra Scio testy? Den před zkouškou je důležité zůstat v klidu – to může být velmi obtížné, zvlášť pro […]