Trestní zákoník § 89
Zkušební doba a přiměřená omezení a přiměřené povinnosti při podmíněném propuštění

(1) Při podmíněném propuštění stanoví soud zkušební dobu u odsouzených za přečin až na tři roky a u odsouzených za zločin na jeden rok až sedm let; zkušební doba počíná podmíněným propuštěním odsouzeného na svobodu. Soud může zároveň vyslovit nad pachatelem dohled a současně uložit, aby ve stanovené části zkušební doby, navazující na počátek zkušební doby, se pachatel zdržoval v určené době ve svém obydlí nebo jeho části. Na výkon dohledu se užije obdobně § 49 až 51.

Na základě informací z textu označte pravdivé tvrzení.

Trestní zákoník § 53
Ukládání více trestů samostatně a vedle sebe

(1) Stanoví­­‑li trestní zákon za některý trestný čin několik trestů, lze uložit každý tento trest samostatně nebo i více těchto trestů vedle sebe. Vedle trestu, který stanoví trestní zákon za některý trestný čin, lze uložit i jiné tresty uvedené v § 52. Nelze však uložit domácí vězení vedle odnětí svobody a obecně prospěšných prací, obecně prospěšné práce vedle odnětí svobody, peněžitý trest vedle propadnutí majetku a zákaz pobytu vedle vyhoštění.

Které z následujících trestů nelze uložit vedle sebe?

Zákoník práce § 55

(1) Zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy,

a) byl­­‑li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl­­‑li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců,

b) porušil­­‑li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

(2) Zaměstnavatel nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.

Které z následujících tvrzení z předchozího textu vyplývá?

Sonda Taranis je mikrodružicí typu Myriade financovaná francouzskou kosmickou agenturou Centre national d‘études spatiales, která má být podle současného plánu vynesena raketou Vega na slunečně synchronní oběžnou dráhu okolo Země 17. listopadu 2020 ve 2.53 hod. středoevropského času.

Z výšky 700 km bude zkoumat tajemné jevy objevené teprve před dvaceti lety, které se vyskytují mezi vršky bouřkových oblaků a nabitou částí atmosféry zvané ionosféra. Zaměří se především na výboje typu „sprite“ neboli skřítky, které získaly jméno díky své podobnosti s bájnými bytostmi, na fontány modrého světla (blue jets), na dvoubarevné modročervené obří výtrysky (gigantic jets) či na rychle se zvětšující světelné kruhy (elves), které se objevují po úderu silného blesku. Prozkoumá také gama záblesky, které překvapivě vznikají uvnitř bouřkového oblaku a souvisí s urychlováním elektronů na vysoké energie.

Sonda nese na palubě sadu vědeckých přístrojů, které budou měřit rádiové vlny v širokém rozsahu kmitočtů, současně s měřením infračerveného, optického, ultrafialového a rentgenového záření a detekcí energetických elektronů. Vědci doufají, že měření podstatně přispěje k rozšíření poznatků o dosud jen částečně prozkoumaných jevech souvisejících s intenzivními bouřkami.

Na dvou ze sedmi vědeckých aparatur se podíleli také čeští vědci a inženýři. Přístroj IME­‑HF slouží k širokopásmovému měření elektromagnetických vln o kmitočtech od několika kHz až do 37 MHz. Skládá se ze dvou výklopných elektrických antén s předzesilovači a analyzátorem, který vyvinul Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Antény pocházejí z laboratoře LPC2E Orleans ve Francii. Přístroj bude zkoumat elektromagnetické signály, které jsou buzené elektrickými výboji mezi troposférou a ionosférou, detekovat vnitrooblakové výboje a mapovat globální výskyt přírodních a umělých vysokofrekvenčních vln. Energetické elektrony nad bouřemi pak bude měřit přístroj IDEE, jehož analyzátor byl vyvinut na Matematicko­‑fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

Zdroj: Akademie věd České republiky, 2020, „Sonda Taranis prozkoumá skrytou tvář bouří planety Země“ (https://www.avcr.cz/cs/o­‑nas/aktuality/Sonda­‑Taranis­‑prozkouma­‑skrytou­‑tvar­‑bouri­‑planety­‑Zeme/)

Na základě informací z textu označte nepravdivé tvrzení:

Sonda Taranis je mikrodružicí typu Myriade financovaná francouzskou kosmickou agenturou Centre national d‘études spatiales, která má být podle současného plánu vynesena raketou Vega na slunečně synchronní oběžnou dráhu okolo Země 17. listopadu 2020 ve 2.53 hod. středoevropského času.

Z výšky 700 km bude zkoumat tajemné jevy objevené teprve před dvaceti lety, které se vyskytují mezi vršky bouřkových oblaků a nabitou částí atmosféry zvané ionosféra. Zaměří se především na výboje typu „sprite“ neboli skřítky, které získaly jméno díky své podobnosti s bájnými bytostmi, na fontány modrého světla (blue jets), na dvoubarevné modročervené obří výtrysky (gigantic jets) či na rychle se zvětšující světelné kruhy (elves), které se objevují po úderu silného blesku. Prozkoumá také gama záblesky, které překvapivě vznikají uvnitř bouřkového oblaku a souvisí s urychlováním elektronů na vysoké energie.

Sonda nese na palubě sadu vědeckých přístrojů, které budou měřit rádiové vlny v širokém rozsahu kmitočtů, současně s měřením infračerveného, optického, ultrafialového a rentgenového záření a detekcí energetických elektronů. Vědci doufají, že měření podstatně přispěje k rozšíření poznatků o dosud jen částečně prozkoumaných jevech souvisejících s intenzivními bouřkami.

Na dvou ze sedmi vědeckých aparatur se podíleli také čeští vědci a inženýři. Přístroj IME­‑HF slouží k širokopásmovému měření elektromagnetických vln o kmitočtech od několika kHz až do 37 MHz. Skládá se ze dvou výklopných elektrických antén s předzesilovači a analyzátorem, který vyvinul Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Antény pocházejí z laboratoře LPC2E Orleans ve Francii. Přístroj bude zkoumat elektromagnetické signály, které jsou buzené elektrickými výboji mezi troposférou a ionosférou, detekovat vnitrooblakové výboje a mapovat globální výskyt přírodních a umělých vysokofrekvenčních vln. Energetické elektrony nad bouřemi pak bude měřit přístroj IDEE, jehož analyzátor byl vyvinut na Matematicko­‑fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

Zdroj: Akademie věd České republiky, 2020, „Sonda Taranis prozkoumá skrytou tvář bouří planety Země“ (https://www.avcr.cz/cs/o­‑nas/aktuality/Sonda­‑Taranis­‑prozkouma­‑skrytou­‑tvar­‑bouri­‑planety­‑Zeme/)

Jaké je hlavní téma textu?

Bílé krvinky v podobě policistů s obuškem, kteří chrání naše tělo před nebezpečnými viry, bakteriemi a jinými patogeny. Tak je zachytil francouzský kreslený seriál Byl jednou jeden život. Všechny buňky krve (destičky, červené a bílé krvinky) vznikají v kostní dřeni z hematopoetických kmenových buněk, přičemž pouhých pár tisíc kmenových buněk produkuje za jednu vteřinu až deset milionů nových krevních buněk. Jejich množství je přitom pevně dáno a případné odchylky mohou vést k závažným onemocněním krve, jako jsou například anémie, neutropenie nebo leukémie.

První obrannou linii proti zánětům a bakteriálním infekcím tvoří speciální bílé krvinky, takzvané neutrofilní granulocyty. Když jich máme dostatečný počet, pomáhají nám zdolávat nemoci a přežít. Vědci v čele s molekulární genetičkou Meritxell Alberich Jorda objevili dosud neznámou roli mezibuněčné komunikace pro produkci těchto bílých krvinek. Zjištění publikoval časopis Blood.

Počet bílých krvinek se během infekčních onemocnění výrazně zvyšuje, což je zásadní pro jejich zdolání. „Na druhou stranu ale může přehnaná imunitní reakce organismu vést i k úmrtí infikovaného jedince. Důležité je, aby byly zachované správné počty bílých krvinek, a tedy aby se dočasné zvýšení jejich počtu po překonání co nejrychleji vrátilo do normálu,“ upozorňuje Petr Daněk z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, který se na výzkumu rovněž podílel.

Laboratoř Meritxell Alberich Jorda společně s týmy Vladimíra Kořínka a Tomáše Brdičky vytvořila geneticky modifikované myši. Jejich hematopoetické kmenové buňky nedokážou zpracovat a vyhodnotit signály, díky nimž kmenové buňky komunikují s okolními buňkami.

Nefunkční mezibuněčná komunikace vede k nedostatečné produkci bílých krvinek a k hromadění kmenových buněk v kostní dřeni.

Pomocí těchto myší autorský kolektiv prokázal, že příjem signálu aktivuje geny řídící produkci granulocytů. „Kmenové buňky, které nebyly schopné komunikovat se svým okolím, vyprodukovaly zcela nedostatečné množství granulocytů, což se projevilo drastickým snížením obranyschopnosti organismu. I běžné infekce se ukázaly být pro experimentální myši fatální,“ vysvětluje Meritxell Alberich Jorda.

Šlo konkrétně o kvasinku Candida albicans, která u lidí způsobuje ústní a genitální houbové infekce. Tato mykóza bývá nebezpečná hlavně pro lidi se sníženou imunitou. „Naše studie tak odkrývá nový mechanismus, který reguluje produkci bílých krvinek a zaručuje organismu přirozenou imunitu. V současnosti ji dále studujeme,“ doplňuje vědkyně.

Zdroj: Akademie věd České republiky, 2020, „I běžná infekce může být fatální, když kmenové buňky neposlouchají“ (https://www.avcr.cz/cs/veda­‑a­‑vyzkum/biologie­‑a­‑lekarske­‑vedy/I­‑bezna­‑infekce­‑muze­‑byt­‑fatalni­‑kdyz­‑kmenove­‑bunky­‑neposlouchaji/)

Co se může stát v případě, že organismus přestane udržovat správný poměr bílých krvinek v těle?

Bílé krvinky v podobě policistů s obuškem, kteří chrání naše tělo před nebezpečnými viry, bakteriemi a jinými patogeny. Tak je zachytil francouzský kreslený seriál Byl jednou jeden život. Všechny buňky krve (destičky, červené a bílé krvinky) vznikají v kostní dřeni z hematopoetických kmenových buněk, přičemž pouhých pár tisíc kmenových buněk produkuje za jednu vteřinu až deset milionů nových krevních buněk. Jejich množství je přitom pevně dáno a případné odchylky mohou vést k závažným onemocněním krve, jako jsou například anémie, neutropenie nebo leukémie.

První obrannou linii proti zánětům a bakteriálním infekcím tvoří speciální bílé krvinky, takzvané neutrofilní granulocyty. Když jich máme dostatečný počet, pomáhají nám zdolávat nemoci a přežít. Vědci v čele s molekulární genetičkou Meritxell Alberich Jorda objevili dosud neznámou roli mezibuněčné komunikace pro produkci těchto bílých krvinek. Zjištění publikoval časopis Blood.

Počet bílých krvinek se během infekčních onemocnění výrazně zvyšuje, což je zásadní pro jejich zdolání. „Na druhou stranu ale může přehnaná imunitní reakce organismu vést i k úmrtí infikovaného jedince. Důležité je, aby byly zachované správné počty bílých krvinek, a tedy aby se dočasné zvýšení jejich počtu po překonání co nejrychleji vrátilo do normálu,“ upozorňuje Petr Daněk z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, který se na výzkumu rovněž podílel.

Laboratoř Meritxell Alberich Jorda společně s týmy Vladimíra Kořínka a Tomáše Brdičky vytvořila geneticky modifikované myši. Jejich hematopoetické kmenové buňky nedokážou zpracovat a vyhodnotit signály, díky nimž kmenové buňky komunikují s okolními buňkami.

Nefunkční mezibuněčná komunikace vede k nedostatečné produkci bílých krvinek a k hromadění kmenových buněk v kostní dřeni.

Pomocí těchto myší autorský kolektiv prokázal, že příjem signálu aktivuje geny řídící produkci granulocytů. „Kmenové buňky, které nebyly schopné komunikovat se svým okolím, vyprodukovaly zcela nedostatečné množství granulocytů, což se projevilo drastickým snížením obranyschopnosti organismu. I běžné infekce se ukázaly být pro experimentální myši fatální,“ vysvětluje Meritxell Alberich Jorda.

Šlo konkrétně o kvasinku Candida albicans, která u lidí způsobuje ústní a genitální houbové infekce. Tato mykóza bývá nebezpečná hlavně pro lidi se sníženou imunitou. „Naše studie tak odkrývá nový mechanismus, který reguluje produkci bílých krvinek a zaručuje organismu přirozenou imunitu. V současnosti ji dále studujeme,“ doplňuje vědkyně.

Zdroj: Akademie věd České republiky, 2020, „I běžná infekce může být fatální, když kmenové buňky neposlouchají“ (https://www.avcr.cz/cs/veda­‑a­‑vyzkum/biologie­‑a­‑lekarske­‑vedy/I­‑bezna­‑infekce­‑muze­‑byt­‑fatalni­‑kdyz­‑kmenove­‑bunky­‑neposlouchaji/)

Co jsou to neutrofilní granulocyty?

Už 14 let, konkrétně od 1. července 2006, mohou v České republice osoby stejného pohlaví uzavírat registrované partnerství.

Osoby žijící v registrovaném partnerství nemají v současné zákonné úpravě stejná práva jako manželé. Nemohou například pobírat vdovský důchod nebo společně žádat o adopci dítěte. Přesto se vznik tohoto institutu stal důležitým mezníkem v boji za práva homosexuální menšiny v České republice. Od jeho uzákonění do konce roku 2019 vstoupilo na našem území do registrovaného svazku celkem 3 625 párů. Během ledna až dubna 2020 přibylo dalších 49.

Po úvodním nadšení, kdy první dva roky vstupovalo do tohoto institutu v průměru 257 párů, následující čtyři léta zájem pozvolna klesal. Od roku 2011 začal opět mírně stoupat, aby za rok 2016 skokově narostl na historické maximum 348 nových partnerství. Loňský rok zůstává druhým „nejúspěšnějším“, do společného svazku vstoupilo hned 345 párů. U zhruba 300 registrovaných jde o cizince, z poloviny o Slováky a Slovenky.

Opětovný nárůst počtu uzavíraných svazků má podle sociologů více důvodů. Tím prvním může být početně silnější skupina lidí ve věku 35 až 45 let, kteří do registrovaného svazku vstupují nejčastěji. Další příčinou může být i poměrně dlouhá doba existence samotného institutu, která s velkou pravděpodobností přispěla u většinové společnosti k normalizaci pohledu na gaye, lesby a jejich vzájemné vztahy. Průměrný věk osob v registrovaném partnerství je 41 let, přičemž nejstarším žijícím párem jsou dvě ženy, kterým je 94 a 90 let.

Před úřady přitom oficiálně předstoupila jen velmi malá část homosexuálních párů. „To dokládá, že registrované partnerství není uznáním stejnopohlavních vztahů na úrovni manželství,“ podotýká Zdeněk Sloboda ze Sociologického ústavu AV ČR.

Zatímco prvních pět let tvořily až dvě třetiny registrovaných partnerství muži, od roku 2010 lze sledovat narůstající zájem žen. V roce 2018 stvrdilo svůj svazek tímto způsobem poprvé více žen než mužů (160 ku 158) a počet vstupujících ženských párů se mezi lety 2010 a 2019 dokonce ztrojnásobil.

Zdroj: Akademie věd České republiky, 2020, „Registrované partnerství slaví 14 let, zájem o něj roste“ (https://www.avcr.cz/cs/o­‑nas/aktuality/Registrovane­‑partnerstvi­‑slavi-14-let­‑zajem­‑o­‑nej­‑roste/)

Na základě informací z textu označte nepravdivé tvrzení:

Už 14 let, konkrétně od 1. července 2006, mohou v České republice osoby stejného pohlaví uzavírat registrované partnerství.

Osoby žijící v registrovaném partnerství nemají v současné zákonné úpravě stejná práva jako manželé. Nemohou například pobírat vdovský důchod nebo společně žádat o adopci dítěte. Přesto se vznik tohoto institutu stal důležitým mezníkem v boji za práva homosexuální menšiny v České republice. Od jeho uzákonění do konce roku 2019 vstoupilo na našem území do registrovaného svazku celkem 3 625 párů. Během ledna až dubna 2020 přibylo dalších 49.

Po úvodním nadšení, kdy první dva roky vstupovalo do tohoto institutu v průměru 257 párů, následující čtyři léta zájem pozvolna klesal. Od roku 2011 začal opět mírně stoupat, aby za rok 2016 skokově narostl na historické maximum 348 nových partnerství. Loňský rok zůstává druhým „nejúspěšnějším“, do společného svazku vstoupilo hned 345 párů. U zhruba 300 registrovaných jde o cizince, z poloviny o Slováky a Slovenky.

Opětovný nárůst počtu uzavíraných svazků má podle sociologů více důvodů. Tím prvním může být početně silnější skupina lidí ve věku 35 až 45 let, kteří do registrovaného svazku vstupují nejčastěji. Další příčinou může být i poměrně dlouhá doba existence samotného institutu, která s velkou pravděpodobností přispěla u většinové společnosti k normalizaci pohledu na gaye, lesby a jejich vzájemné vztahy. Průměrný věk osob v registrovaném partnerství je 41 let, přičemž nejstarším žijícím párem jsou dvě ženy, kterým je 94 a 90 let.

Před úřady přitom oficiálně předstoupila jen velmi malá část homosexuálních párů. „To dokládá, že registrované partnerství není uznáním stejnopohlavních vztahů na úrovni manželství,“ podotýká Zdeněk Sloboda ze Sociologického ústavu AV ČR.

Zatímco prvních pět let tvořily až dvě třetiny registrovaných partnerství muži, od roku 2010 lze sledovat narůstající zájem žen. V roce 2018 stvrdilo svůj svazek tímto způsobem poprvé více žen než mužů (160 ku 158) a počet vstupujících ženských párů se mezi lety 2010 a 2019 dokonce ztrojnásobil.

Zdroj: Akademie věd České republiky, 2020, „Registrované partnerství slaví 14 let, zájem o něj roste“ (https://www.avcr.cz/cs/o­‑nas/aktuality/Registrovane­‑partnerstvi­‑slavi-14-let­‑zajem­‑o­‑nej­‑roste/)

Jaké jsou důvody vyššího zájmu o registrované partnerství v posledních letech?

Vláda sice v posledních dnech zpřísňuje protiepidemická opatření, zatím se to ale na číslech neprojevuje. Z matematických modelů i jarní zkušenosti vyplývá, že aby se v perspektivě šesti až osmi týdnů mohly začít pomalu uvolňovat restrikce, je nyní nutné omezit mezilidské kontakty a dodržovat osobní ochranu alespoň tak, jako tomu bylo v březnu 2020.

„V praxi to znamená až sedmdesátiprocentní redukci kontaktů, omezení přítomnosti na pracovišti až o šedesát procent, takřka bezvýhradné nošení roušek a dodržování dalších osobních ochranných opatření,“ píše v aktuální zprávě výkonný ředitel centra BISOP René Levínský, vědecký pracovník CERGE­‑EI, společného pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy.

Pokud by takto definovaný lockdown nastal včas (tedy co nejdříve), mohly by denní přírůstky zhruba v prosinci klesnout na úroveň kolem jednoho tisíce – v takovém případě a při kvalitním trasování by se mohly restrikce začít postupně uvolňovat.

Odborníci seskupení v týmu BISOP varují, že pokud se přísná opatření nezavedou, čekají nás vánoční svátky silně zatížené epidemií covidu-19. Současný stav opatření totiž není dostatečný. Podle předběžných výsledků ze sociologického šetření Život během pandemie činila redukce kontaktů v týdnu od 19. do 25. října 2020 pouze čtyřicet procent a nepřítomných na pracovišti podle zprávy Googlu o mobilitě bylo pouze okolo třiceti procent.

Deklarované nošení roušky se sice blížilo úrovni března (88 procent oproti 95 procentům), ovšem průměrné dodržování ostatních sledovaných ochranných opatření se ukázalo značně menší (55 procent nyní oproti 67 procentům v březnu 2020).

Pokud se nic nezmění a potrvá stav z minulého týdne, znamenalo by to stagnaci vysokého počtů nakažených i lidí ve vážném stavu, a tím pádem přetížení zdravotnického systému.

Zdroj: Akademie věd České republiky, 2020, „Přísný lockdown je jediným možným řešením, vyplývá z matematických modelů“ (https://www.avcr.cz/cs/veda­‑a­‑vyzkum/socialne­‑ekonomicke­‑vedy/Prisny­‑lockdown­‑je­‑jedinym­‑moznym­‑resenim­‑vyplyva­‑z­‑matematickych­‑modelu/)

Kolik procent lidí omezilo podle šetření Život během pandemie kontakty s ostatními lidmi v týdnu mezi 19. a 25. říjnem 2020?