Menu Zavřeno

Úlohy - Kritické myšlení

Můžete si také vybrat úlohy podle jejich typu:


TSP Kritické myšlení úloha ID 1555

V tabulce jsou uvedeny počty škol dle jejich úrovně v ČR.

2016/20172017/2018
Předškolní vzdělávání5 2095 269
Základní vzdělávání4 1404 155
Střední vzdělávání1 3071 308
Vyšší odborné vzdělání168166

Zdroj: Český úřad statistický, 2020, „Vzdělávání – celkový přehled“, https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup–objekt & z=T & f=TABULKA & katalog=30848 & pvo=VZD01 & str=v62#w=

Na základě dat v tabulce vyberte pravdivé tvrzení:


TSP Kritické myšlení úloha ID 1540

Trestní zákoník § 89
Zkušební doba a přiměřená omezení a přiměřené povinnosti při podmíněném propuštění
(1) Při podmíněném propuštění stanoví soud zkušební dobu u odsouzených za přečin až na tři roky a u odsouzených za zločin na jeden rok až sedm let; zkušební doba počíná podmíněným propuštěním odsouzeného na svobodu. Soud může zároveň vyslovit nad pachatelem dohled a současně uložit, aby ve stanovené části zkušební doby, navazující na počátek zkušební doby, se pachatel zdržoval v určené době ve svém obydlí nebo jeho části. Na výkon dohledu se užije obdobně § 49 až 51.

Na základě informací z textu označte pravdivé tvrzení:


TSP Kritické myšlení úloha ID 1506

„Na rozdíl od živočichů nemohou rostliny před nepřízní počasí nebo nebezpečím nikam utéct. Musí proto neuvěřitelně mazaně koordinovat svůj růst a vývoj a umět se pružně přizpůsobit změnám prostředí. A přesně to jim umožňují rostlinné hormony neboli fytohormony,“ vysvětluje Jan Petrášek z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Podle diktátu těchto látek se vyvíjí všech 350 tisíc rostlinných druhů, které na Zemi odhadem existují. Stometrovou sekvoj ve slunné Kalifornii tak řídí obdobné mechanismy jako drobnou sedmikrásku kdesi v příkopu u Horní Dolní. Výsledný vzhled každé květiny, keře nebo stromu je ostatně taky dílem hormonů.A čím se tyto látky liší od svých jmenovců u člověka? Zatímco lidské hormony vznikají ve specializovaných orgánech, rostlinné se tvoří prakticky ve všech buňkách jejich těla. Na místo potřeby pak pletivy cestují i za pomoci přenašečů – buňky si tedy látku předávají mezi sebou a jejich toky rozhodují o reakci rostliny.Každý z devíti dosud popsaných druhů fytohormonů pak plní hned několik funkcí a ve svém působení se všelijak doplňují. U lidí přitom platí: co hormon, to striktně daný úkol v konkrétní části organismu.
Proč v přírodě na místech, kam často chodíme ‚na malou‘, roste tráva rychleji než jinde?“ lámali si hlavu naši předkové. I snaha získat odpověď na tuto zdánlivě banální otázku přispěla k objevu jednoho z nejvšestrannějších fytohormonů – auxinu.
Jeho účinky studoval britský přírodovědec Charles Darwin už na konci devatenáctého století, neměl však tušení o chemické podstatě této látky. Tu vědci objasnili až ve čtyřicátých letech století následujícího, a to právě díky analýzám lidské moči, v níž hledali růstové látky a která shodou okolností obsahuje obrovské množství strukturou naprosto totožné sloučeniny.
„Tento hormon ovlivňuje především dělení a prodlužování buněk, a tím růst stonků, větví i kořenového systému. Vedle toho má však na svědomí také všechny ohybové reakce rostlin za světlem i to, že každá bylina nebo strom má hlavní stonek, který řídí růst ostatních výhonů,“ popisuje Jan Petrášek.

Zdroj: Akademie věd České republiky, 2020, „I s rostlinami cvičí hormony. Vědci studují jak", https://www.avcr.cz/cs/veda–a–vyzkum/biologie–a–lekarske–vedy/I–s–rostlinami–cvici–hormony.–Vedci–studuji–jak/

Která z následující rostlin v sobě nemá žádný fytohormon?


TSP Kritické myšlení úloha ID 1505

„Na rozdíl od živočichů nemohou rostliny před nepřízní počasí nebo nebezpečím nikam utéct. Musí proto neuvěřitelně mazaně koordinovat svůj růst a vývoj a umět se pružně přizpůsobit změnám prostředí. A přesně to jim umožňují rostlinné hormony neboli fytohormony,“ vysvětluje Jan Petrášek z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Podle diktátu těchto látek se vyvíjí všech 350 tisíc rostlinných druhů, které na Zemi odhadem existují. Stometrovou sekvoj ve slunné Kalifornii tak řídí obdobné mechanismy jako drobnou sedmikrásku kdesi v příkopu u Horní Dolní. Výsledný vzhled každé květiny, keře nebo stromu je ostatně taky dílem hormonů.A čím se tyto látky liší od svých jmenovců u člověka? Zatímco lidské hormony vznikají ve specializovaných orgánech, rostlinné se tvoří prakticky ve všech buňkách jejich těla. Na místo potřeby pak pletivy cestují i za pomoci přenašečů – buňky si tedy látku předávají mezi sebou a jejich toky rozhodují o reakci rostliny.Každý z devíti dosud popsaných druhů fytohormonů pak plní hned několik funkcí a ve svém působení se všelijak doplňují. U lidí přitom platí: co hormon, to striktně daný úkol v konkrétní části organismu.
Proč v přírodě na místech, kam často chodíme ‚na malou‘, roste tráva rychleji než jinde?“ lámali si hlavu naši předkové. I snaha získat odpověď na tuto zdánlivě banální otázku přispěla k objevu jednoho z nejvšestrannějších fytohormonů – auxinu.
Jeho účinky studoval britský přírodovědec Charles Darwin už na konci devatenáctého století, neměl však tušení o chemické podstatě této látky. Tu vědci objasnili až ve čtyřicátých letech století následujícího, a to právě díky analýzám lidské moči, v níž hledali růstové látky a která shodou okolností obsahuje obrovské množství strukturou naprosto totožné sloučeniny.
„Tento hormon ovlivňuje především dělení a prodlužování buněk, a tím růst stonků, větví i kořenového systému. Vedle toho má však na svědomí také všechny ohybové reakce rostlin za světlem i to, že každá bylina nebo strom má hlavní stonek, který řídí růst ostatních výhonů,“ popisuje Jan Petrášek.

Zdroj: Akademie věd České republiky, 2020, „I s rostlinami cvičí hormony. Vědci studují jak", https://www.avcr.cz/cs/veda–a–vyzkum/biologie–a–lekarske–vedy/I–s–rostlinami–cvici–hormony.–Vedci–studuji–jak/

Na základě informací z textu označte nepravdivé tvrzení:


TSP Kritické myšlení úloha ID 1504

„Na rozdíl od živočichů nemohou rostliny před nepřízní počasí nebo nebezpečím nikam utéct. Musí proto neuvěřitelně mazaně koordinovat svůj růst a vývoj a umět se pružně přizpůsobit změnám prostředí. A přesně to jim umožňují rostlinné hormony neboli fytohormony,“ vysvětluje Jan Petrášek z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Podle diktátu těchto látek se vyvíjí všech 350 tisíc rostlinných druhů, které na Zemi odhadem existují. Stometrovou sekvoj ve slunné Kalifornii tak řídí obdobné mechanismy jako drobnou sedmikrásku kdesi v příkopu u Horní Dolní. Výsledný vzhled každé květiny, keře nebo stromu je ostatně taky dílem hormonů.A čím se tyto látky liší od svých jmenovců u člověka? Zatímco lidské hormony vznikají ve specializovaných orgánech, rostlinné se tvoří prakticky ve všech buňkách jejich těla. Na místo potřeby pak pletivy cestují i za pomoci přenašečů – buňky si tedy látku předávají mezi sebou a jejich toky rozhodují o reakci rostliny.Každý z devíti dosud popsaných druhů fytohormonů pak plní hned několik funkcí a ve svém působení se všelijak doplňují. U lidí přitom platí: co hormon, to striktně daný úkol v konkrétní části organismu.
Proč v přírodě na místech, kam často chodíme ‚na malou‘, roste tráva rychleji než jinde?“ lámali si hlavu naši předkové. I snaha získat odpověď na tuto zdánlivě banální otázku přispěla k objevu jednoho z nejvšestrannějších fytohormonů – auxinu.
Jeho účinky studoval britský přírodovědec Charles Darwin už na konci devatenáctého století, neměl však tušení o chemické podstatě této látky. Tu vědci objasnili až ve čtyřicátých letech století následujícího, a to právě díky analýzám lidské moči, v níž hledali růstové látky a která shodou okolností obsahuje obrovské množství strukturou naprosto totožné sloučeniny.
„Tento hormon ovlivňuje především dělení a prodlužování buněk, a tím růst stonků, větví i kořenového systému. Vedle toho má však na svědomí také všechny ohybové reakce rostlin za světlem i to, že každá bylina nebo strom má hlavní stonek, který řídí růst ostatních výhonů,“ popisuje Jan Petrášek.

Zdroj: Akademie věd České republiky, 2020, „I s rostlinami cvičí hormony. Vědci studují jak", https://www.avcr.cz/cs/veda–a–vyzkum/biologie–a–lekarske–vedy/I–s–rostlinami–cvici–hormony.–Vedci–studuji–jak/

Jaký má vliv lidská moč na rostliny?


TSP Kritické myšlení úloha ID 1503

„Na rozdíl od živočichů nemohou rostliny před nepřízní počasí nebo nebezpečím nikam utéct. Musí proto neuvěřitelně mazaně koordinovat svůj růst a vývoj a umět se pružně přizpůsobit změnám prostředí. A přesně to jim umožňují rostlinné hormony neboli fytohormony,“ vysvětluje Jan Petrášek z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Podle diktátu těchto látek se vyvíjí všech 350 tisíc rostlinných druhů, které na Zemi odhadem existují. Stometrovou sekvoj ve slunné Kalifornii tak řídí obdobné mechanismy jako drobnou sedmikrásku kdesi v příkopu u Horní Dolní. Výsledný vzhled každé květiny, keře nebo stromu je ostatně taky dílem hormonů.A čím se tyto látky liší od svých jmenovců u člověka? Zatímco lidské hormony vznikají ve specializovaných orgánech, rostlinné se tvoří prakticky ve všech buňkách jejich těla. Na místo potřeby pak pletivy cestují i za pomoci přenašečů – buňky si tedy látku předávají mezi sebou a jejich toky rozhodují o reakci rostliny.Každý z devíti dosud popsaných druhů fytohormonů pak plní hned několik funkcí a ve svém působení se všelijak doplňují. U lidí přitom platí: co hormon, to striktně daný úkol v konkrétní části organismu.
Proč v přírodě na místech, kam často chodíme ‚na malou‘, roste tráva rychleji než jinde?“ lámali si hlavu naši předkové. I snaha získat odpověď na tuto zdánlivě banální otázku přispěla k objevu jednoho z nejvšestrannějších fytohormonů – auxinu.
Jeho účinky studoval britský přírodovědec Charles Darwin už na konci devatenáctého století, neměl však tušení o chemické podstatě této látky. Tu vědci objasnili až ve čtyřicátých letech století následujícího, a to právě díky analýzám lidské moči, v níž hledali růstové látky a která shodou okolností obsahuje obrovské množství strukturou naprosto totožné sloučeniny.
„Tento hormon ovlivňuje především dělení a prodlužování buněk, a tím růst stonků, větví i kořenového systému. Vedle toho má však na svědomí také všechny ohybové reakce rostlin za světlem i to, že každá bylina nebo strom má hlavní stonek, který řídí růst ostatních výhonů,“ popisuje Jan Petrášek.

Zdroj: Akademie věd České republiky, 2020, „I s rostlinami cvičí hormony. Vědci studují jak", https://www.avcr.cz/cs/veda–a–vyzkum/biologie–a–lekarske–vedy/I–s–rostlinami–cvici–hormony.–Vedci–studuji–jak/

Jaké je hlavní téma textu?


Test OSP a test ZSV ZDARMA!

Pro odběratele novinek jako dárek.