Existuje několik způsobů, jak se dostat na tvoji vysněnou vysokou školu. V tomto článku bychom ti rádi představili, jak můžou zkoušky vypadat. Prvním krokem je samozřejmě podání přihlášky na vybranou školu. Na každý obor, o který máš zájem, musíš podat samostatnou přihlášku a taktéž zaplatit příslušný poplatek. Ten je většinou ve výši několika stokorun. Limit podaných přihlášek není nijak omezen. Důležité je hlídat si termíny, do kterých je nutné přihlášky podat, ať žádný nepropásneš.
Vysoké školy se dělí do tří skupin, a to na státní, veřejné a soukromé. Na státních a veřejných školách se standardně školné neplatí. Musíš pouze uhradit poplatek za přijímací řízení, který je různý v závislosti na vybrané škole. Další případné poplatky se vztahují k prodloužení doby studia nad rámec standardní doby studia, tj. u bakalářského studia čtyři roky, u magisterského tři. Posledním důvodem pro placení zvláštních poplatků je studium v jiném než českém jazyce.
Právě v placení za studium se veřejné a státní školy zásadně odlišují od těch soukromých. Soukromé školy mají stanovené sazby za každý semestr, přičemž každá škola si poplatky určuje sama.
Důležitou informací ale je, že ani na zahraniční studenty se nevztahují žádné speciální poplatky – studium v českém jazyce je pro všechny zdarma bez rozdílu.
Přijímačky si každá vysoká škola určuje podle sebe. Můžeme je rozdělit do dvou skupin podle toho, kdo je organizuje. Zkoušky si totiž buď vytváří daná vysoká škola sama, nebo využívá zkoušky, které jsou realizovány společností Scio s.r.o. – to jsou tzv. Národní srovnávací zkoušky (NSZ).
Tyto zkoušky se vyznačují svojí objektivitou. Každý rok se pořádá šest termínů, a to fyzicky na vybraných místech v ČR, ale i online. Výhodou je, že se na NSZ můžeš přihlásit několikrát a počítá se pouze tvůj nejlepší výsledek. Nevýhoda ovšem spočívá v tom, že za každý test, na který se přihlásíš, musíš uhradit daný poplatek. Ale i na to Scio myslí a poskytuje na některé termíny slevy. Je taky potřeba myslet na to, které termíny škola uznává. Mnoho z nich totiž například neuznává poslední termín.
Testy od Společnosti Scio v současné době uznávají desítky fakult jak v České republice, tak na Slovensku. Ve většině případů to ale neplatí pro celou univerzitu, pouze určitá část fakult na dané univerzitě NSZ uznává. Je proto nutné ověřovat si informace na stránkách tebou vybrané školy.
Scio pořádá několik testů. Zaprvé testují OSP neboli Obecné studijní předpoklady. Tento test má svoji slovenskou verzi, tzv. Všeobecné študijné předpoklady, a taky anglickou variantu, tzv. General Academic Prerequisites. Dále je možné skládat testy ze základů společenských věd, matematiky, z oborů biologie a chemie a z jazyků – z angličtiny, němčiny a španělštiny. Pro uchazeče oboru Evropské právo a politika EU Právnické fakulty na UPOL je vytvořena speciální zkouška – Test pro Evropské právo a politiky EU.
Důležité je myslet na to, že se musíš přihlásit na zkoušky zvlášť – přihláška na VŠ není zároveň přihláškou na NSZ. Pokud se přípravě budeš věnovat s dostatečným předstihem, pak se s jedním výsledkem z jednoho termínu můžeš dostat i na několik fakult najednou.
Zásadní je ale nepodcenit přípravu: zhodnotit svoji aktuální situaci, rozvrhnout si čas, zvolit takový materiál, ze kterého budeš vycházet, abys neztrácel drahocenný čas a peníze. Přípravné kurzy pořádá mnoho organizací a jednotlivců, proto důkladně zvaž, pro který se rozhodneš. Liší se také jejich zpracování. Existuje mnoho učebnic věnujících se daným tématům – s nimi je vhodné začít. Dají ti teoretický podklad a představu o tom, jak jednotlivé úlohy mohou vypadat. Pokud ti ale něco není jasné, je dobré zúčastnit se přípravného kurzu. Vyhovuje ti víc fyzická schůzka? Nebo naopak oceníš online formu, protože se k ní budeš moci vracet díky videozáznamu? V každém případě doporučujeme nejdříve prozkoumat možnosti, které jsou k dispozici zdarma. Na jejich základě pak vybrat nejlepší možnost, která ti bude vyhovovat jak nabídnutým obsahem, tak finančním obnosem, jenž budeš muset investovat.
Většina univerzit, alespoň tedy na vybraných fakultách, si sestavuje vlastní zkoušky. Můžeme je rozdělit do čtyř kategorií, a to na písemné, ústní, talentové a praktické.
Písemné zkoušky spočívají v testech, které mohou trvat i několik hodin. Většinou se obsažená problematika oboru rámcově shoduje s osnovami středních škol.
Tyto testy někdy bývají doplněné o ústní část – v tom případě se jedná o dvoukolovou zkoušku, v některých případech je zkouška jednokolová, tedy test nepředchází. Na ústní pohovor je dobré se pořádně připravit – ideální je zjistit si všechny dostupné informace a odpovědi si aspoň z části připravit. Některé zkoušky představují alespoň rámcově, co bude obsahem pohovoru, jiné zase stanovují seznam přečtené literatury, o níž se bude také hovořit. Na některých školách předkládáš praxe, které jsi do té doby absolvoval. Při ústních přijímacích zkouškách je zásadní zaujmout, určitou část úspěchu ti totiž zajistí i to, jakým způsobem se budeš prezentovat.
Praktické zkoušky se skládají zpravidla na tělovýchovně zaměřených školách, na školách pedagogicky zaměřených a na některých oborech lékařských fakult. Jsou testovány konkrétní sportovní disciplíny, přičemž univerzity si stanovují limity, které uchazeči musí splnit.
Na pedagogicky a umělecky zaměřených školách se ještě většinou objevují talentové zkoušky, které testují výtvarnou a hudební dovednost.
Před nástupem na vysokou školu je nutné splnit jazykovou zkoušku na úrovni B2, aby uchazeč prokázal, že jazyk ovládá. Na některých univerzitách je nutné dokonce absolvovat ústní pohovor. To proto, aby bylo jisté, že uchazeč je schopen spontánně reagovat.
Studium v jiném jazyce než českém je zpravidla zpoplatněno. Existují ale i obory, jejichž studijní plán je z více než poloviny zaplněn předměty vyučovanými v jiném než českém jazyce. Stále ale platí nutnost absolvovat jazykovou zkoušku.
V případě neevropských studentů je také potřeba splnit nostrifikační zkoušku. Ta má za cíl ověřit rozsah znalosti daného uchazeče.
